Vladimír Babula
Přátelé z Hadonoše
Vědecko-fantastický román
Ilustroval Zdeněk Burian
Časopis Pionýr
1956
1. NÁVŠTĚVA Z OBLAK
Nad holými vrcholky Bílých Karpat zakroužil tryskový vrtulník. Doutníkový trup letadla zamířil svým špičatým nosem k bílým mračnům na jasně modré obloze a nesen dvěma protisměrnými vrtulemi pomalu klesal na mýtinu, na níž stála velká horská vila. Dívka, sedící na verandě, vyskočila a běžela k místu přistání.
Z letadla, jež se postavilo kolmo k zemi na teleskopické podvozky, vystoupil ramenatý muž ve sportovním obleku.
„Kryštofe, Kryštofe,“ volala dívka radostně a zamávala oběma pažemi na pozdrav. Najednou se zarazila.
„Vy nejste… Kryštof… Z dálky jste mu trochu podobný. Babička říkala, že dnes přiletí z Tibetu…“
Muž se usmál. Tvrdé rysy v jeho tváři roztály jak sníh při prvním jarním slunci.
„Nejsem Kryštof — škoda. Doma mi říkají Leife…“
„Už vím, už vím, už jsem vás poznala,“ zvolala dívka. „Tolikrát jsem vás viděla v televisi. Vy jste přece inženýr Severson! Vítám vás u nás. Ani nevíte, jak jsem ráda, že jste nás navštívil! To mi budou děvčata ve škole závidět…“
„Doktorka Bartošová je doma?“
„Babička? Ne. Vlastně je, Šla jenom na procházku. Hned pro ni zaběhnu. Ta bude mít radost…“
„Počkej, zajdu za ní sám. Kterým směrem šla?“
Комментарии к книге «Přátelé z Hadonoše», Vladimir Babula
Всего 0 комментариев